Galerie s popisy

Čeho jste si mohli všimnout v uplynulých týdnech ve vsi nebo jejím bezprostředním okolí (více na botany.cz)

Ladoňka (Scilla)

kvete na jaře a patří mezi druhy vytrvalých rostlin rostoucí v podrostu listnatých lesů a křovin; zajímavostí je, že jejich semena jsou roznášena mravenci.

Střemcha obecná (Prunus padus)

je nenápadný okrasný strom, který se na jaře promění v bílý oblak omamných květů ‒ když rozkvete, jaro je tady. Přitahuje opylovače, je významnou medonosnou rostlinou, její drobné černé plody jsou zase potravou ptáků.

Tulipán planý/lesní (Tulipa sylvestris)

rostoucí ve volné přírodě na okrajích keřového porostu a trávníků je zplanělá populace původem kdysi z centrálního Středozemí, asi z období 16. století.

Violka vonná (Viola odorata)

kvete jako jedna z prvních jarních rostlin a její květy voní výraznou vůní, a proto je stále používána jako surovina pro voňavkářství, zároveň je jedlá, lze ji přidávat do salátů, karafy s vodou, na zdobení zákusků. Stejně jako předchozí tulipán nepatří mezi naše původní rostliny, ale byla hojně pěstována už od středověku a zdomácněla v blízkosti lidských sídel, listnatých lesích, v křovinách.

Dymnivka dutá (Corydalis cava)

je naše hojná jarní rostlina rostoucí na humózní půdě lužních a smíšených listnatých lesů. Obvykle můžeme vidět červeně i bíle kvetoucí rostliny pohromadě, kvete od března do května.

Světluška menší (Lamprohiza splendidula)

roste na vlhčích stanovištích, v lužních lesích, kvete od března do dubna.

Křivatec žlutý (Gagea lutea)

V poslední třetině června a počátkem července můžeme při troše štěstí pozorovat tzv. „svatojánské“ broučky. Světlušky jsou nejaktivnější zhruba půl hodiny po západu slunce a prozradí je jejich zelenkavě žluté světlo, kterým si hledají partnera. Samci létají se slabým svícením dvou světelných orgánů na břišní straně zadečku a hledají si samičky, které leží v trávě a svítí velmi výrazně. Larvy žijí na zemi a živí se zpravidla drobnými slimáky. I ony mohou slabě svítit. V České republice žijí tři druhy světlušek – světluška menší, světluška krátkokřídlá a světluška větší. Lužní lesy jsou pro světlušky optimální prostředí, v menším množství se vyskytují i ve vlhkých listnatých lesích.

Světlušek v posledních desetiletích ubývá po celém světě především kvůli světelnému znečištění a ztrátě přirozeného prostředí.

Drvodělka velká (Xylocopa valga)

Drvodělka velká má téměř černé tělo s kovovým leskem a s délkoutěla až 3cm patří k největším druhům včel v Evropě. Každá samice si buduje vlastní hnízdo ve starém nebo trouchnivějícím dřevě. Přes svůj hlasitý bzukot a mohutné tělo to jsou mírumilovné samotářky a výborní opylovači, velmi i užiteční pro ekosystém. Ale pozor, stejně jako ostatní včely mají samičky drvodělek jedovaté žihadlo.

Majka obecná (Meloe proscarabaeus)

Majka je tmavě modrý brouk se zavalitým tělem a nápadně zkrácenými krovkami, veliký až kolem pěti cm. Má zajímavý vývoj. Z vajíček, které naklade samička, se vylíhne parazitická larva a ta se živí pylem a medem v hnízdech samotářských včel. Nejčastěji můžeme dospělou majku spatřit na počátku jara, živí se rostlinnou potravou, ale žije jen asi dva měsíce. Svou nemotornost a pomalost vyvažuje účinnou obranou před ptáky či jinými rušiteli. V ohrožení vyloučí kapku žlutooranžové jedovaté látky (kantaridinu). Při případném potřísnění takové množství sice člověka neohrozí, ale platí doporučení postiženou pokožku dobře omýt a nesahat si do úst či do očí.